Navzdory častému užívání mají Češi nedostatečné znalosti o lécích proti bolesti

Samoléčba volně prodejnými léky slibuje u mírnějších projevů bolesti rychlou úlevu, většina těchto přípravků je navíc cenově přijatelná a snadno dostupná. Ačkoliv by se užívání léků na bolest nemělo brát na lehkou váhu, vykazují Evropané v této oblasti znepokojivý nedostatek znalostí. Mezinárodní průzkum farmaceutické společnosti STADA (1) mapující trendy v oblasti životního stylu a hodnocení zdravotnických systémů v 16 zemích včetně České republiky například ukazuje, že téměř polovina Evropanů nezná klíčové vlastnosti kyseliny acetylsalicylové (47 %), nebo paracetamolu (42 %). V České republice jsou tato čísla ještě o poznání vyšší – 65 %, resp. 43 %.

Většina Evropanů se pravidelně léčí svépomocí

Polovina (53 %, ČR 49 %) Evropanů se spoléhá na volně prodejné léky proti bolesti alespoň jednou měsíčně, 18 % (ČR 15 %) z nich je užívá každý týden a 7 % (ČR 5 %) dokonce denně. Z dat průzkumu vyplývá, že ženy sahají po lécích proti bolesti častěji než muži: 56 % z nich tak činí alespoň jednou měsíčně, zatímco u mužů je to 48 %. V České republice je v tomto ohledu poměr ženy vs. muži v měsíční frekvenci užívání léků na bolest vyrovnaný – v případě obou pohlaví činí 50 %. Čím jsou Evropané starší, tím méně často se spoléhají na volně prodejné léky proti bolesti: 53 % osob starších 55 let je bere méně často než jednou za měsíc, zatímco u Evropanů ve věku 18 až 24 let je to pouze 39 %. Mezi Čechy není rozdíl mezi těmito dvěma věkovými skupinami až tak velký – 48 % vs. 44 %.

Nejčastějšími uživateli volně prodejných léků proti bolesti jsou podle průzkumu Britové: až 35 % obyvatel užívá nějaký druh léku proti bolesti alespoň jednou týdně, následují Polsko (33 %) a Nizozemsko (32 %). Naopak v Portugalsku je pravidelně alespoň jednou týdně užívá pouze 14 % dotazovaných, v ČR je to 15 %. Mezi nejčastější potíže, od kterých chtějí Evropané ulevit, patří bolest hlavy (63 %, ČR 58 %), zubů (41 %, ČR 46 %) nebo zad (32 %, ČR 38 %). Přibližně každý čtvrtý se na ně spoléhá při zmírnění nachlazení (24 %, ČR 22 %) nebo bolesti kloubů (24 %, ČR 23 %).

Nebezpečné mylné představy o klíčových vlastnostech léků proti bolesti

Zatímco většina Evropanů se domnívá, že má alespoň nějaké (63 %, ČR 64 %) nebo dokonce velmi dobré znalosti o zdraví (25 %, ČR 23 %), překvapivě velké množství z nich má problém určit klíčové vlastnosti léků proti bolesti, které nejčastěji užívají. Téměř polovina Evropanů (47 %, ČR 65 %) si není vědoma vlastností kyseliny acetylsalicylové (tedy léčivé látky aspirinu/acylpirinu) často používané k léčbě bolestí hlavy, která ředí krev a může také ovlivnit účinnost jiných léků. Dalších 42 % (ČR 43 %) se mylně domnívá, že paracetamol má protizánětlivé vlastnosti. Nejvýraznější nedostatky ve znalostech existují mezi mladými Evropany, kteří však po lécích proti bolesti sahají nejčastěji: 66 % (ČR 76 %) osob ve věku 18 až 24 let netuší, že kyselina acetylsalicylová ředí krev a 40 % (ČR 35 %) se mylně domnívá, že paracetamol má protizánětlivé účinky.

 

(1) STADA Health Report 2023 – závěry z pátého mezinárodního průzkumu realizovaného farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8, který byl proveden v průběhu března–dubna 2023 na reprezentativním vzorku 32 000 respondentů z celkem 16 zemí, včetně Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Kazachstánu, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Srbska, Spojeného království, Španělska, Švýcarska a Uzbekistánu. (Reprezentativní vzorek pro Českou republiku = 2 000).